Je neopětovaná láska prokletím?

Proč milujeme ty, které nemůžeme mít? Otázka stará jako lidstvo samo. Setkáváme se s tím dokonce i v nejslavnějším ruském románu Evžen Oněgin . Pro ty, co nečetli je tu zkrácený děj. Evžen Oněgin je mladý, krásný, znuděný a tak opouští jednotvárný společenský život velkoměsta Petrohradu a stěhuje se na venkov. Tam se setká s Tatianou, která se do něj hluboce zamiluje. On ji však odmítá. Po pár letech, kdy už je Tatiana vdaná za generála se opět setkávají na plese. Jakmile ji vidí, ví, že udělal strašnou chybu a chce jí víc než cokoliv jiného. Ovšem Tatiana už vdaná je a přijmout jeho lásku nemůže. Oba jsou tak nešťastní a děj končí.

Známe to všichni, někdo nás přitahuje, nebo ho dokonce milujeme. Ale on zájem nemá, nebo se tempo a styl života úplně míjí. Cestuje, nebo je zadán, nebo prostě jen hledá něco jiného a není zralý na silný vztah. Neopětované city jsou častým velkým trápením a všem dobře známým tématem.




Nešťastná neopětovaná láska – co s tím?
Zde je pár bodů, které mohou být příčinou, proč vám někdo lásku neopětuje nebo vy jemu. Na lásku musí být vždycky dva.

  • Buďte růže, ne zahradník
    Když jste příliš dostupní a jste ochotni splnit mu-ji vše, co mu na očích vidíte, nejste vzácným poklad, ale někým pro vyplnění času, dívka na zavolání, ale rozhodně ne váženým partnerem.
  • Oba o vztah stojíte, ale každý jste jinde
    Ať už je na vině práce, geografická vzdálenost, nebo psychické rozpoložení, výsledek bude stejný. Pokud se míjíte, i když se přitahujete, nedopadne to.
  • Příliš se snažíte
    Ne všechno lze docílit úsilím. Netlačte tolik na to, neplánujte, žijte a uvidíte. Čas a především osud to stejně dokáže za vás. Pokud to tak být má, vše dobře dopadne. Pokud ne, ušetřili jste si tím hodně zbytečného trápení.

 

Stejně jako je tomu ve filmu Něco jako láska , se stává lidem i v běžném životě. Pro ty, co neviděli, je tu krácený děj, ve kterém mnoho z nás najde. Potkají se, ale oba mají jiné plány v životě. Jeden se žene za kariérou, aby v životě něco dokázal a má na to dokonce i svůj plán, který když bude vycházet, v určitou dobu bude již zajištěný a připravený se usadit. Ona hledá samu sebe. Oba mezitím mají různé vztahy,ale pořád zůstávají v kontaktu. Rok, dva, pět a vždy na sebe náhodně narazí, nebo si zavolají. Životy plynou. A i když city jsou stále silné. Bez ohledu na uplynulý čas nebo vztahy s jinými. Pouto je stále živé. Nakonec si on uvědomí, že kariéra byla špatnou volbou a chce jen ji. Ovšem ona je zasnoubená, a je “někde jinde”. Ale protože je to film, končí happyendem a sice, že i ona si uvědomí, že ho miluje, zruší zasnoubení a jsou spolu. Konečně. Ovšem v reálném životě tomu tak být nemusí, nebo spíše většinou nebývá. S druhým se míjíme. A čas utíká. A i když může být pouto silné, ne vždy se cesty nakonec střetnou. Můžeme se tak “minout na vždy”.

Content Protection by DMCA.com